Kde
se vzala vůbec představa mít v paneláku ke kokří smečce ještě kočku?
Kočky provázely můj život od dětství. Vždy to byly domácí micky, které
plnily spíše praktickou funkci. Obdivovala mne jejich samostatnost, soběstačnost. Jsou zkrátka jiné než psi. Dala přednost psům a začala se zabývat jejich světem a posléze i chovem. Když už naše smečka čítala dva psy a třetí byl v dohledu, rozhodla jsem se, že uskutečním svůj dávný, dětský sen a pořídim si domácí šelmičku. Hlavním impulsem bylo setkání s nádherným kocourem
mé kamarádky, který se impozantně procházel po místnosti a velikostí
připomínal mou kokřici Blekušku Byl to kocour plemene mainská
mývalí kočka. Jeho přátelská povaha mne asi dala impuls k pořízení kočky. Mainskou mývalý jsem si nakonec nezvolila. Nebyla jsem si jistá, zda by život v paneláku byl pro toto plemeno vhodný. Zvolila jsem další oblíbenou rasu - britskou krátkosrstou kočku. U mne vše probíhá dosti náhodně
a tak do předsvatebního shonu přišlo malinkaté kotě. Za necelý
půlrok se k nám nastěhovala další představitelka tohoto plemene, a to v
barvě, o které jsem si myslela,že mne nemůže oslovit, ale oslovila,
odhovala můj první vrh a odstartovala lásku ke kočkám "bílotlapkám".
Postupem času, jak se stávám členem kočičího společenstva, zjišťuji,
jak nádherná tato říše je. když vás do ní kočka pustí a dovolí
vám být její součásti. Díky velmi přátelské povaze mé první kočky
Terinky, která se naprosto sžila se psí smečkou, bylo
rozhodnuto,že do naše života vstoupí i kočky a budeme se věnovat i
jejich chovu.
LÉTO 2010 |
|
Od
příchodu Terinky uběhlo již devět let, za tu dobu jsem odchovala již
několik vrhů a myslím si, že některé mé odchovy se opravdu povedly.
Moje první kočka s PP byla Elvíra, ale ta do chovu příliš
nezasáhla. Pravou zakladatelkou chovu je moje tříbarevné štěstí
Basi, v mé vytoužené barvě a to čokoládověželvovinová
s bílou. V současné době má chovatelská stanice již
svou třetí generaci, jejíž základ položila Basinka. Chtěla bych
v této linii pokračovat zejména pro povahu, kterou v sobě nese.
Letošní rok byl pro nás velmi přínosný a řady našich chovných koček se
bohatě rozrostly. Z každého vrhu u nás zůstala nějaká holčička.
Každá je něčím výjimečná a každá mne oslovila jiným způsobem. Všechny
kočičky žijí jako rodinní mazlíčci v rodinách mých nových přátel a
kariéra chovných koček je teprve čeká. Sama se na ni velmi těším a jsem
zvědavá, co nám přinese. Aby těch přírustků nebylo málo, tak na
podzim jsme se rozrostli o nového kocourka a hlavně se splnil můj
sen v podobě dlouhosrstoué britky Fili. Snad se moje chovatelské
plány vydaří, ale hlavně chci i nadále, aby moje odchovy plnily
především funkci kamarádů, partáků, pomocníků ve felinoterapii. Protože
jejich povaha je opravdu velmi kontaktní a blížíme se i podobě něžného
medvídka s plyšovou srstí .
PODZIM 2015
|